183/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. března 2006
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle
a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování,
nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný
rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle
tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní
prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu
veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a
kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost.
(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména
povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení,
užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci
stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů,
soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při
přípravě a provádění staveb.
(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a
provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění,
vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé
další věci související s předmětem této právní úpravy.
§ 2
Základní pojmy
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn,
b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,
c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),
e)
nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území
obce, která nemá vydaný územní plán, a to
1. pozemek veřejné zeleně a parku1) sloužící obecnému užívání;
2. v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto souboru zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků;
3. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
g) plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam,
h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více městských částí na území hlavního města Prahy, popřípadě území více krajů,
i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje,
k) veřejnou
infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to
1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;
3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
4. veřejné prostranství1),
zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci,
m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci,
n) územně
plánovací dokumentací
1. zásady územního rozvoje;
2. územní plán;
3. regulační plán.
(2) V tomto
zákoně se dále rozumí
a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,
b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů2),
c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby,
d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,
e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").
(3) Stavbou se
rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní
technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení,
použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a
dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem
omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je
stavba pro reklamu.
(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím
podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
(5) Změnou dokončené stavby je
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
(6) Změnou stavby před jejím dokončením se
rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo
dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
§ 3
(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo
odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce,
nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým
způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky,
úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na
povrchu.
(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a
reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické
zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech,
zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko
stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se
považuje za stavbu pro reklamu.
(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo
udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný
stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v
rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část
anebo část jiné stavby.
(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její
dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a
co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 4
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají
zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co
nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto
zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze
jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Stanoví-li
tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady
uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního
rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených
osob a zájmy dotčených orgánů3).
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve
vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy
podle zvláštních právních předpisů4). Dotčené orgány vydávají
a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska5) na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak,
b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona.
Závazná stanoviska dotčených orgánů pro potřeby
správních řízení podle tohoto zákona a stanoviska dotčených orgánů,
která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů podle
tohoto zákona, uplatňují dotčené orgány podle zvláštních právních
předpisů a podle tohoto zákona.
(3) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo
závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná
stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na
základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být
uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých
bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z
větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo
podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování
nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim
nepřihlíží.
(4) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k
závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v
územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o
asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě
nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 3.
(5) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném
stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové
části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného
úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
(6) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů
tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo
koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu
všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované
stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v
případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v
rozporu. Ustanovení správního řádu o společném řízení6) se použijí
přiměřeně.
(7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají
protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska
dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle
tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány
navzájem, postupuje se podle správního řádu.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 5
Působnost ve věcech územního plánování
(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona
vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských
újezdů Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního
plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou,
nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo
kraje.
(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu
orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným
orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje,
přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem
stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního
významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí
jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech
týkajících se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s
orgány krajů a dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona.
Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně
plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné
územně plánovací dokumentace.
§ 6
Orgány obce
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad
územního plánování") v přenesené působnosti
a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu,
d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,
e) je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,
f) je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území,
g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Obecní
úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon
územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou působnost
podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) a pořizuje územní studii; na
základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro obec ve
stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Stavební úřad
a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,
b) vydává územní souhlas,
c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(4) Obecní
úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3, poskytuje
informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
plánovací dokumentace.
(5) Zastupitelstvo obce
a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu,
c) vydává v samostatné působnosti územní plán,
d) vydává regulační plán,
e) projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu,
f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(6) Rada obce a
v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
a) vydává vymezení zastavěného území,
b) schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
c) vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,
d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce,
e) vykonává
další činnosti podle tohoto zákona.
§ 7
Orgány kraje
(1) Krajský úřad v přenesené působnosti
a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
d) je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí,
e) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
f) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech,
g) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Zastupitelstvo kraje
a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,
d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(3) Rada
kraje
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
b) vydává v
zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní
opatření o stavební uzávěře.
§ 8
Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy
Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát
hlavního města Prahy7), vykonává působnost krajského úřadu
ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území
hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost
krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.
§ 9
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území
(1) Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností
může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu,
zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný
rozvoj území (dále jen "Rada obcí"). Předsedou Rady obcí je
starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její
Jednací řád. Členem Rady obcí vždy jmenuje na návrh obce ve
správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho
zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce
kraje.
(2) Rada obcí projednává územně analytické podklady pro správní
obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností a vyhodnocení
vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na
základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své
stanovisko, popřípadě své vyjádření.
§ 10
Ministerstvo obrany
(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) vydává územní plán a regulační plán,
b) projednává územně analytické podklady a územní studie,
c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
(2) Újezdní
úřad pro území vojenského újezdu
a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
b) pořizuje územně analytické podklady,
c) poskytuje územně plánovací informace,
d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
Ministerstvo
§ 11
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního
plánování a
a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady,
c) vede evidenci územně plánovací činnosti,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu
uplatňování soudobých poznatků územního plánování, urbanismu,
architektury a poznatků stavebně technických, jakož i veřejných
zájmů ve výstavbě a stavebnictví, zejména v ochraně životů a
zdraví, v péči o životní prostředí a v ochraně kulturního,
archeologického a přírodního dědictví.
(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení
koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování,
urbanismu a architektury. Touto činností může pověřit již
existující odborně způsobilou organizační složku státu.
§ 12
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního
řádu a
a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
b) sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich rozvoj,
d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,
f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.
(2)
Ministerstvo
a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb.
Touto činností může pověřit již existující
odborně způsobilou organizační složku státu.
(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k
navrhování technických požadavků na stavby, k jejich soustavné
aktualizaci a k vyhodnocování příčin havárií staveb.
§ 13
Obecné stavební úřady
(1) Obecným stavebním úřadem je
a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,
b) krajský úřad,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem,
d) magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem,
e) magistrát statutárního města,
f) pověřený obecní úřad8),
g) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006.
(2) Kraj může na žádost obce po projednání s
ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem,
pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod.
Obecným stavebním úřadem může být určen jen obecní úřad, který bude
s ohledem na rozsah a složitost výstavby v uvažovaném správním
obvodu způsobilý vykonávat správní agendu v souladu s tímto zákonem
a zvláštními právními předpisy. Obecný stavební úřad lze určit
nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(3) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout
působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1
písm. g) nebo určenému podle odstavce 2, pokud nebude splňovat
podmínky pro řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který
stavební úřad bude vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého
stavebního úřadu.
(4) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené
v odstavci 1 písm. b) až g) a v odstavci 2 jako působnost
přenesenou.
(5) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve
správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a
vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten
může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze
stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo
opatření uskutečnit.
§ 14
Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.
a), stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují
zaměstnancům ministerstva nebo osobám ministerstvem pověřeným
součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.
§ 15
Speciální stavební úřady
(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech
územního rozhodování, vykonávají u
a) staveb leteckých,
b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,
c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
d) vodních děl,
e) staveb podléhajících integrovanému povolení9)
orgány vykonávající státní správu na uvedených
úsecích podle zvláštních právních předpisů (dále jen "speciální
stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud
zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví
jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného
stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který
ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím.
Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí
vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se
záměry územního plánování.
(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu
podle odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního
úřadu, platí stanovisko příslušného speciálního stavebního
úřadu.
§ 16
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů
vykonávají újezdní úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech
územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb sloužících k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a u staveb jaderných zařízení10).
(3) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou
vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících
staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se
nemění výškové uspořádání prostoru. U ostatních staveb zajistí
stavební úřad vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu
navrhované stavby se záměry územního plánování.
(4) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu
podle odstavce 2, platí stanovisko příslušného ústředního správního
úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
§ 17
Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu
(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního
úřadu prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo
neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na
životní prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo
památkovou zónu v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech
upravených v části čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc
podle § 120, 122, 123, 124 a 126.
(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání
územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu
na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů11),
vykonává rovněž pravomoc podle části čtvrté § 120, 122, 123, 124 a
126 tohoto zákona.
(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k
vydání územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u
staveb s mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u
staveb s vlivem na území sousedních států.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 18
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a
pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje
potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života
generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj
území soustavným a komplexním řešením účelného využití a
prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného
souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím
účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona
koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné
činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných
zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,
kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu
jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich
totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné
využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území
a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s
ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného
území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny,
pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování
nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování
jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které
zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu,
například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a
informační centra.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou
infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní
užívání.
§ 19
Úkoly územního plánování
(1) Úkolem územního plánování je zejména
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,
h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů4),12 před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.
(2) Úkolem územního plánování je také
vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje
nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na
životní prostředí11) zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a
posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,
pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv
nevyloučil12).
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ
POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
§ 20
Zveřejňování písemností
(1) Písemnosti ve věcech územního plánování se v zákonem
stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou. Zveřejňuje-li se
písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den
vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. V
případě potřeby se písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě
obvyklým.
(2) Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné
vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový
přístup celý její obsah, vyvěsí příslušný správní orgán na úřední
desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze
oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde
je možné do písemnosti nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti
musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení
písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání
stanovisek, námitek a připomínek.
(3) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
§ 21
Územně plánovací informace
(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro
výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své
působnosti jako předběžné informace13) územně plánovací informace
o
a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,
c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,
d) podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.
(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v
žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se
svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru,
zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v
území.
(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne
jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli
nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána,
zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně
analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad
územního rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22
Veřejné projednání
(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace
nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah
řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím
určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný
den konání posledního veřejného projednání.
(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný
záznam.
(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky
uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a
podpisem osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o
průběhu veřejného projednání. Stanoviska, námitky a připomínky
podané písemně před veřejným projednáním se v záznamu uvedou s
odkazem na jejich znění, které se k záznamu připojí.
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci
s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k
projektové činnosti ve výstavbě14) (dále jen "projektant") výklad
územně plánovací dokumentace.
§ 23
Zástupce veřejnosti
(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu
územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem
veřejnosti.
(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně
způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit
nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo
nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou
připomínku k návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací
dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500
občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na
území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce
na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu
zásad územního rozvoje.
(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce
nebo kraje nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisů15),
kteří uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v
níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě
adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že
jmenovaného zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na
základě věcně shodné připomínky a k projednání této námitky podle
tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení
obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt
nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá.
(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3,
rozhodne v případě pochybností správní orgán postupem podle
správního řádu usnesením16), které se oznamuje pouze této osobě; do
pravomocného rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní
práva zástupce veřejnosti.
§ 24
Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost
(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně
plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro
výkon územně plánovací činnosti. Pořizovatelem je obecní úřad,
který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy
vykonává územně plánovací činnost úředníkem splňujícím kvalifikační
požadavky pro výkon územně plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto
činnost na základě smlouvy s fyzickou osobou anebo právnickou
osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon
územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů.
Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17) a splňuje
kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona.
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný
architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní
plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního
předpisu14).
(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická
osoba, která má
a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo
b)
vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v
oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním
zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Územně plánovací podklady
§ 25
Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které
zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které
ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k
pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace,
jejich změně a pro rozhodování v území.
§ 26
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení
stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu
ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo
stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo
vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"),
záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování
udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně
plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje
území").
(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro
svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně
analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu
nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na
základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou
informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a
omezeních, která se váží k určité části území, například ploše,
pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla
zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo
data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují
i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném
schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o
území"). Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může
být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím
zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické
infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v
digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich
zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a
aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro
územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro
činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
studie.
(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního
plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické
infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální18) v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku
podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné
údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn
požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím
údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na
pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení
pořizovateli.
§ 28
Aktualizace územně analytických podkladů
(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na
základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
jejich úplnou aktualizaci.
(2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů
nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh
nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci
poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a
aktuálnosti použitých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak
poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich
správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil.
(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,
nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na
nesprávnost údajů o území použitých podle odstavce 2, je povinen
uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně
plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických
podkladů.
§ 29
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou
působností a jejich aktualizace předkládá pořizovatel v rozsahu a
formě stanovené prováděcím právním předpisem k projednání Radě
obcí, která do 60 dnů sdělí pořizovateli své stanovisko, zejména k
rozboru udržitelného rozvoje území. Pokud Rada obcí nesdělí své
stanovisko v této lhůtě, platí, že s rozborem udržitelného rozvoje
území souhlasí.
(2) Nesouhlasí-li pořizovatel se stanoviskem Rady obcí k rozboru
udržitelného rozvoje území, zašle bezodkladně poté, kdy stanovisko
obdržel, územně analytické podklady spolu s tímto stanoviskem
krajskému úřadu, který posoudí rozpor a dá případně pořizovateli
pokyn k úpravě.
(3) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku
projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.
(4) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace
pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro
správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k
projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené
prováděcím právním předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a
Ministerstvu životního prostředí územně analytické podklady pro
území kraje do 6 měsíců od lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo
aktualizaci.
§ 30
Územní studie
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení
vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních
systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému
ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo
podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných
částí.
(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to
uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného
podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah,
rozsah, cíle a účel.
(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel
podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento
podnět podal.
(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost
jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu
územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do
evidence územně plánovací činnosti.
Díl 2
Politika územního rozvoje
§ 31
(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky
na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových,
přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na
udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro
naplňování těchto úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území
koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu
koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními
úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví
úkoly zajišťující tuto koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území
republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního
rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání
zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území.
§ 32
Obsah politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje
a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy,
c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje,
d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje,
e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,
f) stanoví úkoly podle § 31.
(2) Součástí politiky územního rozvoje je i
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů
na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a
předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní
prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky
územního rozvoje.
§ 33
Návrh politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve
spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a
kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na
vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména
na základě
a) územně plánovacích podkladů,
b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje19),
c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,
d) zprávy o stavu životního prostředí20),
e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.
(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního
rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území
ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které
mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů po obdržení návrhu politiky
územního rozvoje. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se
nepřihlíží.
(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
návrh politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území, a stanoví lhůtu pro podání připomínek
veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky
veřejnosti se podávají přímo ministerstvu.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
zašle návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž
území může být uplatňováním politiky územního rozvoje přímo
ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o
konzultace projeví zájem, ministerstvo se ve spolupráci s
Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní.
(6) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná
vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh
politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se
zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a
krajů.
§ 34
Schválení politiky územního rozvoje
(1) Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo
vládě návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho
projednání se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních
úřadů a krajů. Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se
předkládá
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů, připomínek veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
(2) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve
svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že
politika územního rozvoje má negativní vliv na území evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní
řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze politiku
územního rozvoje schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího
veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k
zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti, dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí;
to informuje o kompenzačních opatřeních Evropskou komisi (dále jen
"Komise")12). Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními
typy stanovišť nebo s prioritními druhy12), lze politiku územního
rozvoje schválit jen z důvodů veřejného zdraví, veřejné
bezpečnosti, nebo příznivých důsledků nesporného významu pro
životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného
zájmu mohou být důvodem ke schválení jen na základě stanoviska
Komise.
§ 35
Aktualizace politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o
uplatňování politiky územního rozvoje, která má náležitosti
stanovené v odstavci 2. První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let
od prvního schválení politiky územního rozvoje vládou.
(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje
zejména
a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,
c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky územního rozvoje,
d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,
e) návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.
(3) Na základě zprávy o uplatňování politiky
územního rozvoje vláda rozhodne o její aktualizaci nebo o
zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje; při tom se
postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a 34.
Díl 3
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Zásady územního rozvoje
§ 36
(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na
účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo
koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití,
zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně
prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných
variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady
územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit
možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být
měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil
prověřované budoucí využití (dále jen "územní rezerva"). Součástí
zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a
vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního
rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující
cíle zásad územního rozvoje.
(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo
koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií, nebo
uložit pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínky pro
rozhodování o změnách ve využití vybraných ploch nebo koridorů; v
tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání,
které jsou zadáním regulačního plánu. Zásady územního rozvoje mohou
stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a podmínky pro
jeho pořízení jen v dohodě s dotčenými obcemi.
(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s
politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování
a koordinují územně plánovací činnost obcí.
(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a
vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání
územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 37
Návrh zásad územního rozvoje
(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě
zadání (§ 187 odst. 4) nebo zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu
zásad územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným
orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k
uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné
lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li
dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody,
lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K
později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se
nepřihlíží.
(3) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
zašle návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních
států, jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje
přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto orgány o
konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s
Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní.
(4) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních
věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství,
Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva
zdravotnictví a ministerstva. Na základě vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území a jeho projednání a v souladu se stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů krajský úřad zajistí
upravení návrhu zásad územního rozvoje. Krajský úřad návrh zásad
územního rozvoje upraví rovněž s ohledem na případná vyjádření
orgánů sousedních států a výsledky konzultací s nimi.
(5) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k
vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že zásady územního
rozvoje mají negativní vliv na území evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším
negativním vlivem nebo bez něj, lze návrh zásad územního rozvoje
přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a
jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany
a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí. Toto ministerstvo
informuje o kompenzačních opatřeních Komisi12). Jde-li o negativní
vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními
druhy12), lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z důvodů
veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků
nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody
převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem k přijetí návrhu
jen na základě stanoviska Komise.
§ 38
Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem
(1) Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním
ministerstvo, kterému krajský úřad předloží návrh zásad územního
rozvoje a zprávu o jejich projednání.
(2) Ministerstvo posoudí návrh zásad územního rozvoje z hlediska
zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší
územní vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s
politikou územního rozvoje.
(3) Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadu do 30 dnů ode
dne předložení všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své
stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem
zásad územního rozvoje souhlasí.
(4) V případě, že ministerstvo ve stanovisku upozorní krajský úřad
na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení
o vydání zásad územního rozvoje až na základě potvrzení
ministerstva o odstranění nedostatků.
(5) Orgánem příslušným k řešení rozporů je ministr pro místní
rozvoj.
(6) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu zásad územního
rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
Řízení o zásadách územního rozvoje
§ 39
(1) O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná
veřejné projednání21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode
dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje
vystaven k veřejnému nahlédnutí. K veřejnému projednání přizve
jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a
to nejméně 30 dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze
obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen
"dotčené obce") a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném
projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a
zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně musí
vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr
veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám. K
později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se
nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání
námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých
bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se
nepřihlíží.
(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh
rozhodnutí o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu
zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů,
popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu zásad územního rozvoje, posoudí se přiměřeně podle § 38 a
koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů.
Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit
nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim
nepřihlíží.
(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního
rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na
přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za
uplynulé období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje
požadavky na vydání, je možné vydat samostatně.
§ 40
(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje
zejména
a) s politikou územního rozvoje,
b) s cíli a úkoly územního plánování,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Součástí
odůvodnění zásad územního rozvoje zpracovaného krajským úřadem je
kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí12) se sdělením, jak bylo zohledněno,
d) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k
závěru, že je návrh zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem
nebo s požadavky uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na jeho
zamítnutí.
(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
upraví prováděcí právní předpis.
§ 41
Vydání zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání
zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje
ověří, zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se
stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se
stanoviskem ministerstva.
(3) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto
rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch
částí zásad územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o
zrušení rozhodnutí o námitkách.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s
následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze
rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které
jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního
rozvoje.
(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97
odst. 3 správního řádu.
§ 42
Aktualizace zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let
po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace
zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí
být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován
s obcemi kraje a s dotčenými orgány.
(2) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené
zprávy o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně
podle ustanovení § 36 až 41. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad
územního rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední
aktualizace a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.
(3) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován
nový návrh zásad územního rozvoje.
(4) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
Oddíl 2
Územní plán
§ 43
(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce,
ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále
jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby,
k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen
"plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně
prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro
využití těchto ploch a koridorů.
(2) Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit
prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení
regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území;
v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho
vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního
plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu
nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do
2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a
zadáním regulačního plánu.
(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce
zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se
zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.
(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé
území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského
újezdu. Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují
přiměřeně ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být
pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního
řádu.
(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu
zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání
územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů
podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí
být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města
Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část
území hlavního města Prahy.
(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na
využívání území stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Pořízení územního plánu
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné správy,
c) na návrh občana obce,
d) na návrh
fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná
práva k pozemku nebo stavbě na území obce.
§ 45
Úhrada nákladů na pořízení územního plánu
(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec,
která rozhodla o pořízení.
(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního
rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady
kraj, s výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad
územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána
na základě výhradní potřeby dotčené obce.
(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou
pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce
nedohodnou jinak.
(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní
potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou
nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady
navrhovatelem.
§ 46
Návrh na pořízení územního plánu
(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž
území se územní plán pořizuje, a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení
územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními
předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v
přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li navrhovatel nedostatky
požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh
odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží o tom
informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního
plánu.
(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej
posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí
zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku
jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a
úřad územního plánování.
§ 47
Zadání územního plánu
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního
plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje
návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a
požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí
řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního
města Prahy.
(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání
územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30
dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední
desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V
případě pořizování územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání
územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů
od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad
uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu
vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na
vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho
obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu12); ve stejné
lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K
požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům
sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách
se nepřihlíží.
(3) Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil
požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní
prostředí12) nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na
evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast11), uvede pořizovatel v
návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.
(4) Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel ve
spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží
jej ke schválení.
(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž
území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z
podnětu dotčeného orgánu11),12) zastupitelstvo obce uloží v zadání
zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení
územního plánu.
(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí
právní předpis.
Koncept územního plánu
§ 48
(1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí
pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání.
Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání spojeného s
výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po
dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept územního
plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro
kterou územní plán pořizuje. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání
může každý uplatnit své připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb,
veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce
veřejnosti uplatnit své námitky. K později uplatněným připomínkám a
námitkám se nepřihlíží.
(3) Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání dotčeným
orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30
dnů předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska
nejpozději do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Doloží-li
dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody,
lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K
později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
(4) Sousední obce mohou uplatnit své připomínky z hlediska využití
navazujícího území do 15 dnů ode dne veřejného projednání. O svých
připomínkách ve stejné lhůtě informují krajský úřad. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(5) Krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne veřejného projednání
konceptu územního plánu stanovisko s podmínkami pro zajištění
koordinace využívání území, zejména z hlediska širších územních
vztahů, pro zajištění souladu obsahu územního plánu s politikou
územního rozvoje, územně plánovací dokumentací kraje, tímto zákonem
a jeho prováděcími právními předpisy. Při řešení rozporů se
postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu přiměřeně.
(6) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada
obcí. Své vyjádření k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
s doporučením jedné varianty sdělí pořizovateli do 30 dnů od
předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží.
(7) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na
území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl
předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska
těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.
(8) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49
(1) Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje
pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro
zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru
výsledné varianty řešení.
(2) K návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu
pořizovatel připojí odůvodnění, které obsahuje zejména
a) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
b) vyhodnocení souladů se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu, popřípadě s výsledky řešení rozporů, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
c) zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů variant na udržitelný rozvoj území,
d) vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky.
(3) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu
schvaluje zastupitelstvo obce.
§ 50
Návrh územního plánu
(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených
pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro
obec zpracování návrhu územního plánu; vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, pokud
bylo součástí konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na
jeho zpracování.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o
návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným
orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán
pořizován, a sousedním obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou
sousední obce uplatnit své připomínky. Po tuto dobu pořizovatel
umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu.
Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné
důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30
dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to
zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné
rozhodnutí.
(3) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada
obcí. Své vyjádření k tomuto vyhodnocení sdělí pořizovateli do 30
dnů od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. Od
projednání návrhu v Radě obcí je možné upustit, pokud projednala
koncept územního plánu a návrh územního plánu obsahuje variantu
řešení, kterou doporučila.
(4) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na
území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl
předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska
těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak
nebylo učiněno u konceptu územního plánu.
§ 51
Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem
(1) Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání
krajský úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu a
zprávu o jeho projednání.
(2) Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska
a) zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy,
b) souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.
(3) Krajský úřad sdělí své stanovisko
pořizovateli do 30 dnů ode dne předložení všech stanovených
podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí,
že s předloženým návrhem územního plánu souhlasí. V případě, že
krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na nedostatky z
hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení o vydání
územního plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění
nedostatků. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136 odst. 6
správního řádu.
(4) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu územního plánu
stanoví prováděcí právní předpis.
Řízení o územním plánu
§ 52
(1) O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné
projednání21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k
veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní
plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro
kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a
to nejméně 30 dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb,
veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce
veřejnosti.
(3) Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své
připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých
musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující
dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány
uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám
a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a
námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek
musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých
bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, se
nepřihlíží.
§ 53
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí
výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách
uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. Pokud je to
nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu
se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení
rozporů.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu územního plánu, posoudí se přiměřeně podle § 50 a koná se
opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska
dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při
opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu
přepracovat, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a předloží
je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán
pořizován. Na obsah pokynů se vztahuje přiměřeně ustanovení §
49.
(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí
odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je
a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí12) se sdělením, jak bylo zohledněno,
d) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k
závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s
požadavky uvedenými v odstavci 4, předloží návrh na jeho
zamítnutí.
§ 54
Vydání územního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na
vydání územního plánu s jeho odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v
rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se
stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.
(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým
návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí
předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému
projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té
doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu,
které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o
námitkách.
(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací
dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou
územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního
plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně
vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.
§ 55
Vyhodnocování územního plánu a jeho změny
(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po
vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky
zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh
zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení
konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh
zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a
konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení
vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný vliv na evropsky
významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů
doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.
(2) Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje
obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49.
Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního
plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu v případech, kdy
se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a
pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu
součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu.
(3) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit
pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené
zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných
ploch.
(4) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu
zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení
opatří záznamem o účinnosti.
(5) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho
změny stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu
Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě
konceptu nebo návrhu územního plánu překročena lhůta 1 roku od
předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, a činnost pořizovatele
je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo podle § 6 odst. 2,
je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit
zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován, návrh
rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud
zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší
lhůtu.
§ 57
Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu
V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce
spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné
projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i
regulačního plánu.
§ 58
Zastavěné území
(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných
území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po
hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových
bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.
(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s
výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro
zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků
přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy22)
nebo do lesních pozemků22), a dále pozemky vně intravilánu, a
to
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
d) ostatní veřejná prostranství1),
e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu
a aktualizuje se jeho změnou.
Vymezení zastavěného území
§ 59
(1) Není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení
vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému zároveň
předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s
vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v
katastrální mapě.
(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
formou opatření obecné povahy23).
(3) Úřad územního plánování do 60 dnů od obdržení žádosti a
příslušných mapových podkladů navrhne vymezení zastavěného území a
svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů
hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany
zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče;
konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.
(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne
místního šetření, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) Úřad územního plánování upraví návrh vymezení zastavěného území
v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky
řešení rozporů.
§ 60
(1) Úřad územního plánování vede o návrhu zastavěného území
projednaného s dotčenými orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou
podat pouze vlastníci pozemků uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci
sousedících pozemků.
(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u
příslušné obce.
(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví
úřad územního plánování návrh zastavěného území, včetně odůvodnění,
které vždy obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná úřad
územního plánování tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na
místním šetření; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů
předem. O projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou
uplatnit svá stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se
nepřihlíží.
(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu
s výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s
předloženým návrhem nebo s výsledky jeho projednání, schválí pokyny
pro přepracování návrhu a vrátí jej úřadu územního plánování k
úpravě a novému projednání. Pokyny pro přepracování musí být v
souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v
jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá
vymezení zastavěného území platnosti. Vymezení zastavěného území
pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné
území převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném
řízení podle správního řádu.
Oddíl 3
Regulační plán
§ 61
(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro
využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro
ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého
životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro
vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání
staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby
nebo veřejně prospěšná opatření.
(2) Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu
územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační
plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační
plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí
v nezastavěném území.
(3) Regulační plán může nahradit plán společných zařízení
komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního
předpisu24).
(4) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 62
Pořízení regulačního plánu
(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou
opatření obecné povahy podle správního řádu.
(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z
vlastního nebo jiného podnětu
a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami územního rozvoje,
b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,
c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,
d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení § 61 až 75.
(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost
fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak zásady územního
rozvoje nebo územní plán, a je-li jejich součástí zadání
regulačního plánu.
§ 63
Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu
(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem
hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování
regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může
příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení
částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu
regulačního plánu projektantem.
(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí
jeho zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí
žadatel.
(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí
pořizovatel. Obec, pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad
územního plánování, uhradí náklady spojené s označením řešené
plochy tabulí a nezbytné mapové podklady, pokud se obce nedohodnou
jinak.
Pořízení regulačního plánu z podnětu
§ 64
(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru,
identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní
rozhodnutí regulační plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li
součástí územně plánovací dokumentace. Podnět se podává u kraje
nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu. Příslušné
zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh
zadání upravený podle svých požadavků pořizovateli, jinak podnět
odloží.
(2) Návrh zadání pořizovatel
a) vystaví nejméně po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí v obci, pro jejíž území má být regulační plán pořízen; vystavení oznámí na úřední desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je úřad územního plánování, jež byl požádán o pořízení regulačního plánu, zašle návrh zadání regulačního plánu též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.
(3) Každý může uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne
zveřejnění požadavky na obsah zadání, do 30 dnů od obdržení návrhu
zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své požadavky
na obsah zadání vyplývající z právních předpisů. K později
uplatněným požadavkům se nepřihlíží.
(4) Na základě uplatněných požadavků pořizovatel upraví návrh
zadání regulačního plánu a předloží jej příslušnému zastupitelstvu
ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží zastupitelstvu
vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky do jeho návrhu
zapracovány.
(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo
o pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně
plánovací dokumentace.
(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 65
(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj
zajistí zpracování
a) návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
b) dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis11),
c) posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání
společného jednání o návrhu regulačního plánu jednotlivě dotčeným
orgánům a obci, pro niž regulační plán pořizuje, a to nejméně 15
dnů předem. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30
dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožní dotčeným orgánům nahlížet
do návrhu regulačního plánu. Vyžaduje-li to zvláštní právní
předpis11), nebo doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném
jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se
prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se
nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí
pořizovatel též příslušné rozhodnutí.
(3) Pokud posouzení podle odstavce 1 prokáže negativní vliv na
území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl
předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo vydaného
územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37
odst. 5 obdobně.
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru,
identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
důvody a účel pořízení regulačního plánu a návrh, která územní
rozhodnutí regulační plán nahradí. Žádost se podává u příslušného
pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s
vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem,
jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s
rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen
"dohoda o parcelaci"). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání
regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na
vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury
(dále jen "plánovací smlouva").
(3) K žádosti žadatel připojí
a) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí11), pokud záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje,
b) posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah zadání takovýto vliv nevyloučil,
c) návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených orgánů,
d) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,
e) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
f) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí, anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,
g) návrh plánovací smlouvy.
(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti,
vzájemný soulad předložených stanovisek a zajistí řešení případných
rozporů. Současně zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy
příslušnému zastupitelstvu ke schválení.
(5) Pokud posouzení podle odstavce 3 písm. b) prokáže negativní
vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který
nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo
vydaného územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle
§ 37 odst. 5 obdobně.
(6) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
Řízení o regulačním plánu
§ 67
(1) O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se
koná veřejné projednání21) za účasti dotčených orgánů a obce, pro
niž se regulační plán pořizuje, které pořizovatel vyrozumí o jeho
konání jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Námitky a připomínky k
návrhu regulačního plánu a stanoviska dotčených orgánů k němu lze
uplatnit nejpozději při veřejném projednání; k později uplatněným
námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k
podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(2) Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí
označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu
regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání. V
případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel.
Je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť
rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem.
(3) Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a
vystaví k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15
dnů přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů.
(4) Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou podat
osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2. Nejpozději při veřejném
projednání může každý podat své připomínky. K námitkám a
připomínkám uplatněným k věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním
plánu nebo v zásadách územního rozvoje, se nepřihlíží.
(5) Na základě výsledků projednání návrhu regulačního plánu
pořizovatel zajistí úpravu návrhu nebo jej předá žadateli k
úpravě.
(6) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu regulačního plánu, koná se opakované veřejné projednání za
účasti dotčených orgánů a obce, pro jejíž území je regulační plán
pořizován. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze
uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k
nim nepřihlíží.
§ 68
(1) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu regulačního plánu
a) s vydanou územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e) se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů dotčených osob.
(2) Výsledek přezkoumání musí být uveden v
odůvodnění.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je
návrh regulačního plánu na žádost v rozporu se zákonem nebo s
požadavky uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na jeho
zamítnutí.
§ 69
Vydání regulačního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje
(dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního
plánu s jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též
se schválenou plánovací smlouvou.
(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že
není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68
odst. 1.
(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh
vrátí s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej
zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí
obec nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán
vydalo, uvést jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze
podle jeho dotčených částí postupovat.
(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze
převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je
regulační plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná
ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách25).
(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.
§ 70
Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu
Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o
souběžném pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z
podnětu a změny územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním
plánem. Regulační plán nemusí být v tomto případě v souladu s
částmi územního plánu, které jsou měněny souběžně pořizovanou
změnou územního plánu. Vydání změny územního plánu je podmínkou pro
vydání regulačního plánu, který změnu vyvolal.
§ 71
Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
(1) Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí
jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán
pořízený na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti
podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,
nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo
bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost
zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.
(2) Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho,
komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z
podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k
jeho vydání, pokud zákon nestanoví jinak. Při změně regulačního
plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 61 až 69.
(3) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s
následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje nebo následně
vydaným územním plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, do té doby nelze
podle jeho dotčených částí postupovat. Při této změně regulačního
plánu postupuje obec jako při změně z vlastního podnětu.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z
podnětu kraje s následně vydanými zásadami územního rozvoje a
politikou územního rozvoje, do té doby nelze podle jeho příslušných
částí postupovat.
Posouzení vlivů regulačního plánu na životní prostředí
§ 72
Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování
vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v
případě, že příslušným úřadem26) je krajský úřad. V tomto případě
se postupuje podle zvláštního právního předpisu a tohoto
zákona.
§ 73
Posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu
(1) Při posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu je
oznamovatelem26) pořizovatel. Pořizovatel v dohodě s příslušným
úřadem zašle oznámení záměru26) k vyjádření dotčeným orgánům spolu
s návrhem zadání. Současně zveřejní27) informaci o oznámení záměru.
Každý může zaslat pořizovateli vyjádření k oznámení záměru ve
stejné lhůtě, v jaké lze uplatnit požadavky na obsah zadání.
Pořizovatel neprodleně seznámí příslušný úřad s vyjádřeními a
požadavky veřejnosti a dotčených orgánů.
(2) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení28) pořizovateli
do 45 dnů ode dne zveřejnění oznámení záměru. Na základě
uplatněných požadavků a závěru zjišťovacího řízení pořizovatel
návrh zadání upraví.
(3) Je-li zadání regulačního plánu součástí návrhu zásad územního
rozvoje nebo návrhu územního plánu, postupuje se podle odstavců 1 a
2 přiměřeně; vyjádření k oznámení se uplatňuje ve lhůtě 20 dnů ode
dne zveřejnění oznámení záměru a příslušný úřad zašle závěr
zjišťovacího řízení ve lhůtě pro uplatnění stanovisek dotčených
orgánů k návrhu zásad územního rozvoje nebo návrhu územního
plánu.
(4) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů záměru na životní
prostředí28) (dále jen "dokumentace vlivů") příslušnému úřadu.
Příslušný úřad zajistí zpracování posudku o vlivech záměru na
životní prostředí29) (dále jen "posudek"), avšak dokumentaci vlivů
nezveřejňuje.
(5) Pořizovatel zašle v dohodě s příslušným úřadem dokumentaci
vlivů s oznámením o společném jednání o návrhu regulačního plánu
dotčeným orgánům. Dotčené orgány se mohou k dokumentaci vlivů
vyjádřit ve stejné lhůtě, v jaké mohou uplatnit svá stanoviska k
návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s jejich vyjádřeními
neprodleně seznámí příslušný úřad.
(6) Zpracovatel posudku předá posudek příslušnému úřadu a
pořizovateli do 60 dnů ode dne, kdy mu byla dokumentace vlivů
doručena.
§ 74
Posuzování regulačního plánu pořizovaného na žádost
Žadatel připojí k žádosti o vydání regulačního plánu posudek a
dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí30) v tomto případě k žádosti nepřikládá.
§ 75
Řízení o posuzovaném regulačním plánu
(1) Pořizovatel v dohodě s příslušným úřadem zveřejní27) informaci
o posudku a o dokumentaci vlivů. Současně zveřejní posudek a
dokumentaci vlivů způsobem umožňujícím dálkový přístup a vystaví je
spolu s návrhem regulačního plánu.
(2) Každý31) může zaslat pořizovateli vyjádření k posudku a
dokumentaci vlivů ve stejné lhůtě, v jaké lze uplatnit námitky a
připomínky k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s vyjádřeními
neprodleně seznámí příslušný úřad.
(3) Posudek, dokumentace vlivů a vyjádření podle odstavce 2 musí
být projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu.
Pořizovatel oznámí konání veřejného projednání nejméně 15 dnů
předem. Pořizovatel může toto projednání sloučit s veřejným
projednáním o návrhu regulačního plánu.
(4) Příslušný úřad nejdéle do 15 dnů ode dne veřejného projednání
zašle stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí30) pořizovateli. Pořizovatel zohlední toto stanovisko
způsobem podle zvláštního právního předpisu30). Stanovisko je
součástí odůvodnění návrhu regulačního plánu.
Díl 4
Územní rozhodnutí
§ 76
(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv
na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v
území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k
zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si
může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky
využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu
známy.
§ 77
(1) Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"),
b) změně využití území,
c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro
které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje
příslušná územní rozhodnutí.
§ 78
(1) Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a
stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména
je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán.
(2) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb,
terénních úprav a zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až
m), jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů
podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných
zájmů účastníků řízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení
nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.
(3) Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se
žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití
území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní
rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu;
ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.
(4) Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní
smlouvy oznámí postup podle odstavce 3 osobám, které by byly
účastníky územního řízení podle zvláštního zákona.
§ 79
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek,
umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro
její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání
stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Stavební úřad může vydání územního souhlasu sloučit s vydáním
souhlasu s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně
podle ustanovení § 105 až 107.
(3) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení do celkové výšky 1,5 m,
e) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
f) bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást,
g) informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích,
h) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,
i) propustky na účelových komunikacích,
j) přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce,
k) signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách,
l) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
m) cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
n) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,
o) označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu32), popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na
kulturní památky a ustanovení odstavce 3 písm. a), b), h) a i) se
nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou
v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu
nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky,
památkové rezervace nebo památkové zóny32).
(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 3 vyžadují provedení zemních
prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si
informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a
zajistit jejich ochranu.
§ 80
Rozhodnutí o změně využití území
(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání
pozemku a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
b) stanovení dobývacího prostoru,
c) manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště,
d) hřbitovy,
e) změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní
souhlas nevyžadují sjezdy z pozemních komunikací na sousední
nemovitosti.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se
prokazatelně nalézají archeologické nálezy.
§ 81
Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby
na využití území
(1) Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití
území (dále jen "rozhodnutí o změně stavby") stanoví podmínky pro
požadovanou změnu stavby a její nové využití nebo podmínky
upravující vliv na životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně stavby vyžadují
a) nástavby,
b) přístavby,
c) změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí.
(3) Rozhodnutí
o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) stavební úpravy,
b) udržovací práce.
(4) Rozhodnutí o změně stavby může stavební úřad
sloučit s řízením o změně v užívání stavby podle § 126 a 127.
§ 82
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro
nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze
na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb
na nich, které jsou předmětem rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud
podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním
plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle
zvláštního právního předpisu33), popřípadě není důvodné stanovit
podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
§ 83
Rozhodnutí o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo
pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či
zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při
rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky
ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem34) nebo na jeho
základě.
Díl 5
Územní řízení
§ 84
Příslušnost k územnímu rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě
územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně
využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních
právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne
tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního
úřadu.
§ 85
Účastníci územního řízení
(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
(2) Účastníky
územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35); v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.
(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů,
nebytových prostor nebo pozemků.
§ 86
Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných
náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační
údaje pozemků a staveb.
(2) K žádosti žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,
b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,
d) dokumentaci záměru.
(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo nebo
doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k
pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu
o parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo
vyměnit.
(4) Vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí
žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního
právního předpisu11),36. Bude-li toto hodnocení prováděno souběžně
s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na
životní prostředí.
(5) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude
navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní
hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku
určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o
vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a
jejích příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 87
Zahájení územního řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání
žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s
ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně
15 dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán,
doručuje se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení
uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům
řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou.
(2) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal
žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo
nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním
úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo
pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného
ústního jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru,
popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a
urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel
uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné
ústní jednání.
(3) Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad
veřejnosti a mohlo-li by to vést ke zmaření účelu veřejného ústního
jednání, vyzve je stavební úřad, aby zvolili společného zmocněnce.
Ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci podle
správního řádu se použije obdobně.
(4) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 88
Přerušení územního řízení
Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve
správním řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez
vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy
stávajících realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení
plánovací smlouvy.
§ 89
Stanoviska, námitky a připomínky
(1) Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a
připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném
ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí
být na tuto skutečnost upozorněni.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se
nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které
zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání
námitek; k námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se
nepřihlíží.
(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a
zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85
odst. 2 písm. a), b) a d), může uplatňovat námitky proti
projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno.
Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může
v územním řízení uplatňovat námitky, pokud je projednávaným záměrem
dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního
předpisu zabývá.
(5) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení,
stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu,
obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených
orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje
rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce
občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a
rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se
existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
§ 90
Posuzování záměru žadatele
V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v
souladu
a) s vydanou územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,
d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e) s požadavky
zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle
zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení
rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
řízení.
§ 91
Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení
(1) Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování
vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v
případě, že příslušným úřadem26) je krajský úřad a varianty řešení
záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se
postupuje podle zákona upravujícího posuzování vlivů na životní
prostředí a tohoto zákona; jde-li o veřejné projednání, postupuje
se podle § 22 a 23 obdobně.
(2) Žadatel připojí k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek
a dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí30) se v tomto případě k žádosti
nepřikládá.
(3) Oznámení o zahájení územního řízení společně s informací o
posudku a dokumentaci vlivů stavební úřad bezodkladně zveřejní27) a
doručí účastníkům řízení a dotčeným orgánům způsobem podle § 87
odst. 1 a zvláštního právního předpisu. Posudek a dokumentaci vlivů
stavební úřad současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Každý31) může stavebnímu úřadu zaslat vyjádření k posudku a
dokumentaci vlivů ve stejné lhůtě, v jaké mohou být uplatněna
závazná stanoviska, námitky a připomínky. Pořizovatel s vyjádřeními
neprodleně seznámí příslušný úřad.
(5) Posudek, dokumentace vlivů a vyjádření podle odstavce 4 musí
být projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu.
Stavební úřad oznámí konání veřejného projednání nejméně 15 dnů
předem; přitom může toto projednání sloučit s veřejným ústním
jednáním.
(6) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne veřejného projednání
zašle stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí stavebnímu úřadu. Stavební úřad toto stanovisko
bezodkladně zveřejní27) a pokračuje v řízení podle § 92.
§ 92
Územní rozhodnutí
(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a
stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další
přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu
stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění
stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání
kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace
stavby. V rozhodnutí stavební úřad rozhodne o námitkách účastníků
řízení, v odůvodnění vyhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu
platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon. U
staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro
dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení
činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78
odst. 2 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení
záměru.
(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90
nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy
zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy,
stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
(3) Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se
územní rozhodnutí účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a
dotčeným orgánům jednotlivě. Účastníkům řízení uvedeným v § 85
odst. 2 se doručuje územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad
předá žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené
záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku
katastrální mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti
zašle také obci, pokud není stavebním úřadem, a popřípadě
speciálnímu stavebnímu úřadu, který povede stavební řízení.
(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93
Doba platnosti územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně
stavby a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne
nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných
případech lhůtu delší.
(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití
území nebo změně stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení
nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich
konzumaci.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na
odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty
platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty se
vztahují přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné
ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo
připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, jinak se k
nim nepřihlíží.
(4) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě
platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo
jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních
právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro
stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení
zastaveno anebo byla-li podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti
územního rozhodnutí.
(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se
rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již
zahájena.
(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby,
zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou
lhůtu.
§ 94
Změna a zrušení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se
změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní
část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního
rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem,
lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu
dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí o
ochranném pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj
vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem
uskutečnění jednorázové činnosti.
(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení
o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného
opatření.
(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení
výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.
(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci
stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106
odst. 1), územní rozhodnutí se již nevydává.
§ 95
Zjednodušené územní řízení
(1) Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně
využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve
zjednodušeném územním řízení, jestliže
a) záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,
b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
c) žádost má všechny předepsané náležitosti a
d) žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením.
(2) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro
zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o
provedení územního řízení, jinak zveřejní návrh výroku rozhodnutí;
návrh výroku doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.
(3) Žadatel zajistí, aby byl návrh výroku bezodkladně vyvěšen na
vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se
má záměr uskutečnit, po celou dobu zveřejnění návrhu výroku.
Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný
podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické
podobě záměru a o jeho vlivu na okolí.
(4) Výhrady dotčených orgánů nebo námitky účastníků proti
zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů
ode dne zveřejnění návrhu, připomínky veřejnosti lze podat ve
stejné lhůtě pouze za předpokladu, že by mohla být ohrožena ochrana
veřejného zájmu podle zvláštních právních předpisů4). Po podání
výhrady, námitky nebo připomínky postupuje stavební úřad obdobně
podle odstavce 2. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady, námitky
nebo připomínky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá právní
moci.
(5) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad
předá žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené
záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku
katastrální mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti
zašle také obci, pokud není stavebním úřadem, a popřípadě
speciálnímu stavebnímu úřadu, který povede stavební řízení.
(6) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 3 stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 96
Územní souhlas
(1) Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní
souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v
zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se
podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat,
obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo
je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud
záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle
zvláštního právního předpisu11).
(2) Územní souhlas postačí v případech
a) staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2,
b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
c) staveb pro reklamu,
d) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-li se vliv stavby na okolí,
e) úprav terénu, násypů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími nebo nedochází-li k nakládání s odpady,
f) skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m2 mimo vrakovišť a skládek odpadu,
g) změn druhu pozemku o výměře do 300 m2,
h) změn staveb.
(3) Oznámení o
záměru v území obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o
požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a
staveb. K oznámení žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury,
d) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy,
e) souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) a b) vyznačené rovněž v situačním výkresu.
(4) Je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými
v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas se záměrem, a to do 30
dnů ode dne jeho oznámení, a opatří situační výkres ověřovací
doložkou. Dojde-li však stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje
podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky
pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které vydá ve lhůtě 30 dnů
od oznámení záměru, o projednání záměru v územním řízení. Usnesení
se doručuje oznamovateli a příslušné obci.
(5) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru bezodkladně poté,
co jej oznámil, byla vyvěšena na veřejně přístupném místě u stavby
nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po dobu nejméně 30
dnů.
(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po právní moci stavebního
povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1),
územní souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
(7) Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Územní
souhlas pozbývá platnosti, nebyla-li v této lhůtě podána žádost o
stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle
tohoto zákona nebo podobné rozhodnutí podle zvláštních právních
předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel,
nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení po lhůtě
platnosti územního souhlasu zastaveno anebo byla-li žádost
zamítnuta. Územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků pozbývá
platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení nebo scelování
provedeno v katastru nemovitostí.
(8) Obsahové náležitosti oznámení o záměru a jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
Díl 6
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření
o asanaci území
§ 97
(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako
opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje
v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by
mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle
připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno
její zadání, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž
se upravuje využití území. Územním opatřením o stavební uzávěře
nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém
živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k
podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit
podmínky pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro
další využití území. Územní opatření o asanaci území se vydává
rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů
hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany
životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit
odstranění závad staveb a úpravy staveb a nařídit opatření k
asanaci území.
§ 98
(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o
asanaci území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se
územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
území více obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je
může vydat v přenesené působnosti rada kraje.
(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního
opatření o asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány,
které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení
návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými
orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního
opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území
dohodnut.
(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo
územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených
v § 172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o
kterých tak stanoví zvláštní právní předpis12).
§ 99
(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz
stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání
stavební uzávěry. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je
grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného
území.
(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo
zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební
uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti
rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.
§ 100
(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu
dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska
ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na
využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo
havárie.
(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně
technické podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo
havárie anebo závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití
vymezeného dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení
pozemků, které musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu
ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značných majetkových
škod. Součástí územního opatření o asanaci je grafická příloha v
měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.
(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá
v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do
doby vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací
dokumentace. Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem
vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro
dotčené území.
Díl 7
Úprava vztahů v území
Oddíl 1
Předkupní právo
§ 101
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro
veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má
obec nebo kraj, který je vymezil v územně plánovací dokumentaci,
nebo stát podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními
právními předpisy37) předkupní právo. Obec má též předkupní právo k
pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné
prostranství1). Vymezení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření v územním plánu nebo regulačním plánu se po
vydání opatření obecné povahy zasílá příslušnému katastrálnímu
úřadu k vyznačení předkupního práva v katastru nemovitostí.
(2) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 1 je povinen v případě
zamýšleného převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke
koupi za cenu obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního
právního předpisu38). Nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku
se doručuje na příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro
zastupování státu ve věcech majetkových.
(3) Předkupní právo může být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení
nabídky. Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná
obec, kraj nebo stát se může předkupního práva výslovně vzdát i
před uplynutím uvedené lhůty.
(4) Je-li územním plánem nebo regulačním plánem určena ve veřejném
zájmu podle odstavce 1 část pozemku, je předmětem nabídky příslušná
část pozemku oddělená v souladu s požadavky zvláštních právních
předpisů22). V případě pochybností o určení příslušné části pozemku
vydá na návrh vlastníka pozemku úřad územního plánování
rozhodnutí.
(5) Vlastník pozemku je oprávněn nabídnout pozemek určený územním
plánem nebo regulačním plánem pro účely podle odstavce 1 ke koupi
obci, kraji nebo státu za podmínek podle odstavců 2 až 4. V případě
neuzavření kupní smlouvy na základě této nabídky do 6 měsíců ode
dne jejího doručení předkupní právo obce, kraje nebo státu podle
odstavce 1 zanikne.
Oddíl 2
Náhrady za změnu v území
§ 102
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání
pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře
omezena, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na
základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním
nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního
rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada. Náhrada se stanoví
ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní
smlouvě a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního
právního předpisu38) pozemku, který není určen k zastavění, v
případě, že vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v
době platnosti územního plánu, regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí jako pozemek určený k zastavění. Náhrada vlastníkovi
pozemku nenáleží, jestliže k uvedené změně došlo na základě jeho
návrhu. Osoba, která byla oprávněna realizovat regulační plán,
který byl změněn nebo zrušen, nebo územní rozhodnutí, které bylo
zrušeno, má nárok na náhradu skutečných nákladů vynaložených při
uplatňování práv z regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, a to
ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo zrušení.
(3) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavců 1 a 2 na základě
písemné žádosti vlastníka má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly
územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací
dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí.
(4) Náhrada se poskytuje v penězích. Návrh výše náhrady musí být
doložen posudkem znalce. Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém
stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne
podání. V případě uznání nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do
2 měsíců ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě rozhoduje o
nároku soud. V případě uznání nároku poskytnou náhradu v penězích,
pokud nedojde k dohodě o poskytnutí náhradního pozemku. V případě
neuznání nároku rozhoduje o něm soud.
(5) V případě, že dojde k následné změně územního plánu a příslušný
pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do režimu
zastavitelného území, je vlastník pozemku povinen vyplacenou
náhradu v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 2 měsíců od
vyrozumění o změně územního plánu a vzniku povinnosti náhradu
vrátit.
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE
Díl 1
Povolení a ohlášení
§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce
nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) budovy, a
to
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;
2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení;
4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky;
5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky;
6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;
Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,
b) technická
infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody,
energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro
odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to
1. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy;
2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;
3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;
4. zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;
5. stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;
6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;
7. stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;
8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m,
c) stožáry,
antény a jiná zařízení, a to
1. konstrukce chmelnic, vinic a sadů;
2. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;
3. sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m;
4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;
5. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;
6. stožáry pro vlajky;
7. bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;
8. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2;
9. informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na 3 měsíce a jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2;
10. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;
11. označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu32), popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou,
d) zásobníky,
nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi,
oplocení, a to
1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;
3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu39);
4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;
6. ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím1);
7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;
8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,
e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
f) terénní
úpravy a zařízení malého rozsahu, a to
1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími1);
2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;
3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;
4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;
5. stavby mostních vah,
g) ostatní
stavby a zařízení, a to
1. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů;
2. cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo;
3. přenosná zařízení, konstrukce a lešení;
4. propustky na účelových komunikacích;
5. výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat,
h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.
(2) Stavební úpravy pozemních komunikací a
udržovací práce na nich, které nevyžadují stavební povolení ani
ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis40).
§ 104
Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav,
zařízení a udržovacích prací
(1) K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm. a)
až d), jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu,
s územně plánovací informací (§ 21), které jsou umisťovány v
zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi
podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a
technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího
územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením
stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru
prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na
nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné
námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem
informováni.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,
c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
d) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
e) větrné elektrárny do výšky 10 m,
f) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1,
g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),
h) přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,
i) stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8,
j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
k) výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 5,
l) cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2,
m) antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2,
n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11),
o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,
p) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e).
(3) Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby,
terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78
odst. 2 stanovil.
(4) Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich,
které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis40).
Ohlášení
§ 105
(1) Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku,
ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění
stavby a její jednoduchý technický popis, nejde-li o případy
uvedené v odstavci 2; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a
návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí
doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou
provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci
takového práva ověřit v katastru nemovitostí.
(2) U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) se k ohlášení
dále připojí projektová dokumentace. U staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) se k ohlášení připojí
projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle
katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními
pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní
výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy.
(3) Projektová dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení.
Není-li obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude, stavebním
úřadem, předkládá se trojmo, vyjma staveb v působnosti vojenských a
jiných stavebních úřadů (§ 16); pokud stavebník není vlastníkem
stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. K ohlášení se připojí
závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním
předpisem4),12),32).
(4) Podání, které nemá náležitosti podle odstavců 1 až 3, není
ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením odloží.
Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů ode dne učinění
podání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a
o tom, že se stavbou nelze započít.
(5) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 106
(1) Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104
odst. 2 může stavebník provést na základě písemného souhlasu
stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího
trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne,
kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude
doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas
udělil.
(2) Jestliže stavební úřad s provedením ohlášené stavby souhlasí,
ověří předloženou projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si
ponechá, druhé zašle stavebníkovi.
(3) Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti,
pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná
běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen
souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od
ohlášení.
§ 107
(1) Pokud by ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 byla navržena v
rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na
výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu
se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební
úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení
ohlášené stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů
ode dne ohlášení stavby.
(2) Pokud by ohlášená stavba, terénní úpravy nebo zařízení podle §
104 odst. 2 písm. d) až p) byly v rozporu s obecnými požadavky na
výstavbu, s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním
souhlasem anebo se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105
odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v
řízení, jejich provedení zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do
30 dnů ode dne ohlášení stavby.
§ 108
Výrobky, které plní funkci stavby
(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105
připojí doklad podle zvláštního právního předpisu39) prokazující
shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156. Pokud
nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická
dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož
je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení,
zakáže umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby,
pokud nebylo prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo
pokud by bylo narušeno životní prostředí v jeho okolí; ze stejných
důvodů může nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm.
a).
Stavební řízení
§ 109
(1) Účastníkem stavebního řízení je
a) stavebník,
b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),
c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,
d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,
e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
g) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35) ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.
(2) Účastníkem řízení není nájemce bytu,
nebytového prostoru nebo pozemku.
§ 110
(1) Žádost o stavební povolení obsahuje kromě obecných náležitostí
základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o
pozemcích a stavbách.
(2) K žádosti stavebník připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí,
b) projektovou dokumentaci,
c) plán kontrolních prohlídek stavby,
d) závazná stanoviska, popřípadě stanoviska nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy4), pokud je stavebník obstaral předem.
(3) Projektová dokumentace se předkládá ve
dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním
úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních
úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby,
připojuje se jedno další vyhotovení.
(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována
oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a
obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
§ 111
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z
toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména,
zda
a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
b) projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou14) a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,
d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.
(2) Stavební
úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
(3) Zjistí-li stavební úřad, že
a) v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu,
b) projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů, s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
vyzve stavebníka k odstranění uvedených
nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 112
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a
dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před
ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné.
Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná
stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději
při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.
(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může
stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a
žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby
a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního
jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy
mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení
své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později
uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude
přihlédnuto.
§ 113
(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat
autorizovaného inspektora; navrhne-li stavebník přizvat
autorizovaného inspektora, hradí jeho náklady.
(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad
projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové
dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací
autorského dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li
stavebník přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.
(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení
veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má
být provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.
§ 114
Námitky účastníků řízení
(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové
dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům
dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo
nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo
právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě.
(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být
uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo
při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního
opatření o asanaci území, se nepřihlíží.
(3) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení,
stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu,
závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud
taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k
dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní
úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících
se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
§ 115
Stavební povolení
(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro
provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a
rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu
veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně
požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických
norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník
oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též
stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního
souhlasu.
(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba
ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek
stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního
právního předpisu9), stavební úřad může uložit ve stavebním
povolení provedení zkušebního provozu. V takovém případě předem
projedná se stavebníkem dobu trvání zkušebního provozu.
(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad
zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace
spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě.
Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi
stavby, pokud není stavebníkem.
(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla
zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti
stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou
žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se
staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení
uvědoměni veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje
doručením veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na
které má být provedena změna, se však doručuje stavební povolení do
vlastních rukou.
(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s
identifikačními údaji stanoví prováděcí právní předpis.
§ 116
(1) Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se
stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních
úprav, která nahradí stavební povolení, a to za podmínek podle §
161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu
se nepoužije. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví
prováděcí právní předpis.
(2) Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní
smlouvy oznámí postup podle odstavce 1 osobám, které by byly
účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona.
Zkrácené stavební řízení
§ 117
(1) Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o
provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá
provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu,
jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených
orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení
(§ 109), a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem,
územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního
plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební
řízení.
(2) Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci
stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný
autorizovaným inspektorem. Dokumentace se předkládá ve dvojím
vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník
není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.
(3) Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil
projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v
§ 111 odst. 1 a 2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na
projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a
příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a
razítkem. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek
stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které
by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).
(4) Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky
proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a
projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a
závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný
inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při
vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak
byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s
projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů
stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo
usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením
rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.
(5) Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy
podle odstavce 3 příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro
kontrolní prohlídky stavby.
(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1, jakož i obsah a
strukturu certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 118
Změna stavby před jejím dokončením
(1) Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho
právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením.
Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich
porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací
ověřenou stavebním úřadem, popřípadě autorizovaným inspektorem ve
zkráceném stavebním řízení. K žádosti se připojí projektová
dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace
s vyznačením navrhovaných změn.
(2) Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s
účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna
dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i
zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, a rozhodne o ní. Na
řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním,
případně územním řízení. Změnu stavby lze projednat a povolit též
ve zkráceném stavebním, případně územním řízení.
(3) Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního
řízení, stavební úřad, popřípadě autorizovaný inspektor, bylo-li ve
věci vedeno zkrácené stavební řízení, schválí při kontrolní
prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o
stavbě; podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové
dokumentaci. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek
územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo
prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě souhlasu
stavebního úřadu s jejím ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně
podle § 105 až 107.
Díl 2
Užívání staveb
§ 119
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo
pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo
certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla
provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení
stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník
zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a
vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy41).
§ 120
(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s
užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v
§ 122. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena,
může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad
rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby
nezakáže.
(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě
závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky
ochrany života a zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí
nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo
nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně zajištění
bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem
vyžadováno. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v
rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez
předchozího oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání
stavby nemá odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud
změnu stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody
s vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.
(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2
užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na
základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze
užívat.
(5) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 121
Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání
stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání
kolaudačního souhlasu, dokumentaci skutečného provedení stavby,
pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti
vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo
ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo
dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení
stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru
nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na
tuto stavbu.
§ 122
Kolaudační souhlas
(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a
průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba
dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování
odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno
provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní
památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu.
Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad.
Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a
předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního
souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k
užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy4). Pokud je
stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí22), zajistí
stavebník geometrický plán.
(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka
stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a
současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží.
(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá,
zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu,
podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace
a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně
bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem
vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její
užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví
zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Jestliže stavební úřad
nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se
závaznými stanovisky podle odstavce 1, vydá do 15 dnů ode dne
provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který
je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas
není správním rozhodnutím.
(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému
užívání nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1,
stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je
prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je
stavebník, vlastník stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí
písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření,
že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů
ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.
(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu
podle odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem)
autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad
upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační
souhlas na základě tohoto posudku.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a
náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 123
Předčasné užívání stavby
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením,
pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to
bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U
stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se
zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané
podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne
stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem
řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
(2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení
předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.
(3) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122,
popřípadě podle § 120 nebo 124.
§ 124
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti
provedené stavby podle projektové dokumentace. Pokud nebylo
provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může
stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti
stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím,
které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat
jen po provedení zkušebního provozu. V rozhodnutí uvede zejména
dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví
pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního
provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu
stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.
(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník
stavby.
§ 125
Dokumentace skutečného provedení stavby
(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání
stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému
provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace
stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém
stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného
provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní
vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit
účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k
účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena.
Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že
stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební
úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení
stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení
stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace
(pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3
doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po
jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu
úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám
stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení
stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání
stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání
kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje
společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního
předpisu35).
(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví
prováděcí právní předpis.
Změna v užívání stavby
§ 126
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v
certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v
oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve
způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v
činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví,
život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je
přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.
Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c) tím není dotčeno.
(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního
plánování, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se
zvláštními právními předpisy.
(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené
stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, postupuje
se podle § 105 až 117. Po dokončení změny stavby se podle okolností
postupuje podle § 120 nebo 122.
§ 127
(1) Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívaní stavby na
základě oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo
prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a
odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se
připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, pokud stavební úřad
nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí,
popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání, a závazná
stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními
předpisy4).
(2) Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí,
zašle do 30 dnů ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu
oznámil. V opačném případě rozhodnutím, které je prvním úkonem v
řízení, ve stejné lhůtě změnu v užívání stavby zakáže. Pokud
stavební úřad ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nevyjádří se změnou
v užívání stavby souhlas ani ji nezakáže, má se za to, že se změnou
v užívání stavby souhlasí.
(3) Jestliže se změna dotýká práv třetích osob nebo vyžaduje
podrobnější posouzení jejích účinků na okolí, stavební úřad do 30
dnů od oznámení změny písemně vyrozumí osobu, která ji oznámila, že
změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro
řízení. Dnem jejich předložení je zahájeno řízení o změně v užívání
stavby.
(4) Náležitosti obsahu oznámení, souhlasu a rozhodnutí o změně v
užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 3
Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
§ 128
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr
odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o
stavbu, v níž je přítomen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují
stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e),
připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující
vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci
takového práva ověřit v katastru nemovitostí.
(2) Stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne
ohlášení takového záměru nesdělí, že k odstranění je třeba
povolení. Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené
zvláštními právními předpisy4), nejsou dotčeny.
(3) Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit
jen na základě povolení, určí současně, jaké podklady je třeba
doplnit. Dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno
řízení. Povolení k odstranění stavby podle odstavce 2 vydá stavební
úřad rozhodnutím po projednání s účastníky řízení a dotčenými
orgány.
(4) Vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude
provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění
nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit
svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v
nichž je přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má
oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního
právního předpisu14).
(5) Odstranění terénních úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení,
pokud stavební úřad ve stavebním povolení nestanovil jinak. V
takovém případě se použije ustanovení odstavců 1 až 4
přiměřeně.
(6) Pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu, terénní úpravy nebo
udržovací práce týkají nemovitosti, která není kulturní památkou,
ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu
nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky,
památkové rezervace nebo památkové zóny32), a závazné stanovisko
orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto
záměru, stavební úřad ve lhůtě podle odstavce 2 stavebníkovi sdělí,
že stavbu, terénní úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na
základě povolení.
(7) Náležitosti ohlášení, dokumentace bouracích prací a povolení
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 129
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho
souhlasem jiné osobě, odstranění stavby
a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu nebo zařízení, které jsou kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu32),
b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, nebo
c) u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 a stavbu nelze zachovat.
(2) Stavbu
uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud
stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
(3) U stavby prováděné či provedené bez
rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto
zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím
odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník
nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady
ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební
úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané
žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až 115. Bude-li
stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.
(4) Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená,
může v něm stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním. U
dokončené stavby, kterou lze užívat jen na základě kolaudačního
souhlasu, vyzve stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho
vydání.
(5) Stavební úřad nařídí odstranění dočasné stavby, u které
uplynula stanovená doba jejího trvání. Pokud vlastník stavby požádá
o prodloužení doby trvání stavby nebo o změnu v jejím užívání,
stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o
podané žádosti; na řízení se přiměřeně vztahuje ustanovení § 127.
Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad řízení o odstranění stavby
zastaví.
(6) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
které byly bez stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k
ohlášení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy
spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje stavební
úřad podle odstavce 3.
(7) U terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu
rozhodnutí, a u zařízení se postupuje podle odstavců 1 až 4
obdobně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
§ 130
(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav
anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z
technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování
dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění
stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh
technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně
nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných
negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby.
(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby;
rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v
řízení.
§ 131
(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění
stavby nařízeno.
(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu,
která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední
stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem.
Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro
závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.
HLAVA II
STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ
PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
§ 132
Společné zásady
(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním
ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů
právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností
vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho
provedení.
(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
a) provádět kontrolní prohlídky stavby,
b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,
c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,
d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku,
e) nařizovat provedení udržovacích prací,
f) nařizovat vyklizení stavby,
g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
(3) Veřejným
zájmem se rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na
terénní úpravy a zařízení.
(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem,
který zásah vyžaduje.
Kontrolní prohlídka stavby
§ 133
(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve
fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních
prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech,
kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné
zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může
provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u
odstraňované stavby a v jiných případech, kdy je to pro plnění
úkolů stavebního řádu potřebné.
(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku,
b) zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě, popřípadě použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí,
c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
g) zda je řádně prováděna údržba stavby,
h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě
ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do
úrovně dokumentace pro provedení stavby.
(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni
zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant
nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební
dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve
též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na
staveništi.
(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných
kontrolních prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí
být patrné, kdy byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se
týkala a jaký je její výsledek.
(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní
předpisy o státní kontrole42). Pro vstup na pozemek a do stavby při
kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6
obdobně.
§ 134
(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu
stavby před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).
(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu
nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst.
2, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje
odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění
podle zvláštního právního předpisu14) (dále jen "stavbyvedoucí")
nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby
ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby
rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například
certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků.
(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby
může rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich
pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí
výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení,
odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
(4) Pokud je stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření
stavebního úřadu anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad
stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle §
129 odst. 3. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí,
kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním
úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
(5) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně i pro
kontrolní prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní
funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku
na stavebním pozemku.
(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti
výzvy a rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce
rozestavěné stavby stanoví prováděcí právní předpis.
Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce
§ 135
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění
stavby a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob
nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.
(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných
zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem
ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji
neodkladně odstranit.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo
nutné zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad
prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení
odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení
prací nařídit.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad
kontrolní prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení,
zjišťuje pouze její skutečný stav a rozhodne o nařízení
neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací,
popřípadě vyklizení stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě
vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího
projednání s vlastníkem stavby.
(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné
zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad
zajistil provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a
vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí
je a na vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním
úřadem.
§ 136
(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích
prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i
ústně při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby
bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.
(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební
úřad protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti
potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu;
obdrží jej účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení
vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez
zbytečného odkladu dodatečně.
(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení
havarijních stavů a zabezpečovacích prací43) nejsou dotčeny.
§ 137
Nezbytné úpravy
(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,
b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,
f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,
h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,
i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro
terénní úpravy a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit
pouze v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány
v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li
stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami
danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit
nezbytné úpravy podle odstavce 1 jen v případě prokazatelně
významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy
vyvolaly.
(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena,
projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad
provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího
provedení.
(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci
nebo jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření
vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být
úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně
rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů
na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení.
Nesplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří potřebné podklady
stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem
upozornit.
(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební
úřad obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s
nezbytnými úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí
stavebnímu úřadu.
§ 138
Stavební příspěvek
(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného
stavebního pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných
úprav podle § 137 odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření
podle zvláštního právního předpisu44), náleží na úhradu nákladů
stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se
poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají
provedení nařízených nezbytných úprav.
(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které
nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav
nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje
stavební úřad, který nezbytné úpravy nařídil. O poskytnutí
příspěvku vydává rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a
způsob jeho poskytnutí. Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými
nezbytnými úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo
neplněním povinností vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným
právním předpisem. Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit
úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na
zpracování projektové dokumentace podle zvláštních právních
předpisů.
(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 139
Údržba stavby
(1) Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne
výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad
mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník
stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit
provedení nařízených udržovacích prací.
(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán
udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na
technologickém či jiném zařízení.
§ 140
Vyklizení stavby
(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy
nebo zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné
odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst.
1 a 2, stavební úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě
zdržují, aby ji neprodleně vyklidily. Podle okolností též nařídí,
aby ze stavby byla vyvedena zvířata.
(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací
oprávněné osobě2), která je způsobilá vyklizení provést. Může jí
též nařídit odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a
zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví osob ze
stavby vyjmout.
(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z
prodlení, omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na
vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán
protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném
rozhodnutí podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o
nařízení vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám,
vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu
dodatečně.
(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k
bydlení, musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň
přístřeší45); obce jsou povinny v mezích své působnosti na výzvu
stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro
bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob43) nejsou
dotčeny.
§ 141
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny,
nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací
a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm,
kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či
stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo
staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě.
Účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost
uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce
prováděny.
(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena,
musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo
staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno
zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo
stavbu do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde
k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o
náhradě škody.
§ 142
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která
má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a
stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich,
jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen
pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena
realizací nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.
(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být
nařízeno provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných
zabezpečovacích prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osoba2),
které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst.
2.
(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku
občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na
základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek
dotčených orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí
nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a
rozhodne ve věci. Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u
soudu.
HLAVA III
AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR
§ 143
(1) Autorizovaným inspektorem může ministr pro místní rozvoj, po
vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen "Komora"),
jmenovat fyzickou osobu, která
a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu14),
c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17),
d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců,
e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm.
a), b), d) a e) může být autorizovaným inspektorem výjimečně
jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo
vědeckého ústavu, i když nesplňuje předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je
uchazeč povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního
předpisu46).
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s
působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba
může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o
deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora
soustavně vykonával.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným
inspektorem stanoví prováděcí právní předpis.
§ 144
(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručeným ministru pro místní rozvoj,
c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo
d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.
(2) Ministr pro
místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora,
a) jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, nebo
b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.
(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o
odvolání autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost delší než
3 roky.
(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle
zvláštního právního předpisu2) a může být vykonávána jako svobodné
povolání.
(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat
činnost autorizovaného inspektora, jen pokud zabezpečí její výkon
osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o souhlas
je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
právního předpisu46).
§ 145
(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem
nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
b) které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno soudem47).
(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro
místní rozvoj o pravomocném uložení disciplinárního opatření
autorizovanému inspektorovi.
§ 146
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která
se sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i
úhrada vynaložených nákladů.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své
činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání
musí mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání
osoby, se kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen
sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci
a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle
zvláštního právního předpisu48).
§ 147
Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných
a vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a
prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných
skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků
stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu
kontrolních prohlídek stavby.
§ 148
Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na
kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě
anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely
tohoto zákona rozumí
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
b) osoby, s
nimiž je ve vztahu
1. obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení anebo jako člen družstva;
2. pracovním nebo služebním.
§ 149
(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se
stavebníkem a na jeho náklad
a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba může být provedena,
b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle tohoto zákona,
c) dohlížet na provádění stavby.
(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu
stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné
kvalifikace expertní součinnost.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o
prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro
řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá
zejména vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými
školami.
§ 150
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence
autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související,
organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu se
zřizuje společný koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory
ministrem pro místní rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku
a s jejím vykonáním nese uchazeč.
(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace
nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů
spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně
podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s
příspěvkem určeným členům Komory.
(3) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení
evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 151
(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup
při provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání
autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím
související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled
nad činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření
podle § 144 odst. 2.
(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje
správní řád.
HLAVA IV
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB
PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB
§ 152
Stavebník
(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění
stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom
musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo
zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k
sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn
nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného
obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb
prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu
prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O
zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v
dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo
dotčené.
(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto
zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon
zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je
stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace
takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo
ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,
b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,
c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie,
d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.
(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu,
kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník
povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby.
Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen
osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí
stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního
projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou
dokumentací.
§ 153
Stavbyvedoucí a stavební dozor
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné
uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků
na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a
technických norem. V případě existence staveb technické
infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras
technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při
provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady,
které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky
pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající
technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud
jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, působí-li na staveništi.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem
za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za
dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání
stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a
jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup
provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu
technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití
stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění
závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v
rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu
úřadu.
§ 154
Vlastník stavby a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen
a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,
e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.
(2) Vlastník
zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat
dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a
jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho
existence.
§ 155
Právnické a fyzické osoby podnikající ve výstavbě a vlastníci
staveb jsou povinni bezodkladně ohlašovat ministerstvu a
příslušnému stavebnímu úřadu havárie a často se opakující poruchy
staveb a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke
ztrátám na životech, k ohrožení životů osob nebo ke značným
škodám.
§ 156
Požadavky na stavby
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky,
materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti
stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení
a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu,
ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a
užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti
hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou
kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných
zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních
předpisů39).
§ 157
Stavební deník
(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se
pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u
ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n) a
písm. l), m), o) a p) postačí jednoduchý záznam o stavbě.
(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést
zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy
do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba
vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku
stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických
prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající
technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory
zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž
provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné
plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních
předpisů4).
(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ
TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných
zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které
získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního
předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve
výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace,
územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a
projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro
ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění
stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné vedení provádění stavby
nebo její změny.
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního
povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst.
2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a
projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím
zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a
dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování
požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich
koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v
součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými
orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a
bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové
dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i
za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického
zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát
právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se
ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty
musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li
projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat
sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro
příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný
návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby
jako celku tím není dotčena.
(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm.
e) až i) a n) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má
vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru
anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a
alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se
přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 2.
§ 160
Provádění staveb
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel,
který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále
je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění49), vykonávaly jen osoby, které jsou
držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu,
popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit
dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí
a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních
předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět
svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro
takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro
bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník
povinen zajistit odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím.
§ 161
Vlastníci technické infrastruktury
(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní
evidenci, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v
odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické
infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně
analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, obecního
úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné sdělí vlastník
technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze,
podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou
činnost a provedení stavby.
(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou
vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů
poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto
zákona.
HLAVA II
EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI,
UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ
A NAHLÍŽENÍ DO NICH
§ 162
(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě
jím pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh
Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o
a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
c) územních studiích.
(3) Evidence územně plánovací činnosti se
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování,
vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na
vložení dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele,
podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně
plánovací činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací
činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 163
(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá
ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a
místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet,
a zašle ji krajským úřadům.
§ 164
(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování
ukládá krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o
účinnosti se poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti
stavebním úřadům, úřadům územního plánování na území kraje a
krajským úřadům sousedních krajů. Zásady územního rozvoje opatřené
záznamem o účinnosti krajský úřad zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva
kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace
nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1
jednotlivě. Krajský úřad rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje
schválenou zastupitelstvem kraje.
§ 165
(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené
záznamem o účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního
plánování a krajskému úřadu.
(2) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje
o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné
do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové
dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v
odstavci 1 jednotlivě. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu
o uplatňování územního plánu.
§ 166
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá
pořizovatel a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro
výkon jejich působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické
podklady na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s
výjimkou orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací,
oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně
analytických podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení
jejich kopií, nosičů dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich
aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na
jehož návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu.
Místa, kde je do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě
dotčeným orgánům.
§ 167
(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu
podle tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná
opatření, včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od
autorizovaného inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební
úřad.
(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná
opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace
a certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému
obecnímu úřadu, pokud není doručováno obci.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem,
eviduje a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a
ověřenou projektovou dokumentaci týkající se stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů
ukládá podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný
stavební úřad.
§ 168
(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří
příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75
správního řádu se použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními
správního řádu a zvláštního právního předpisu50). Kopii dokumentace
stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho,
kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které
se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít
nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro
obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z
důvodů ochrany osob a jejich majetku.
HLAVA III
OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY
VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ
§ 169
Obecné požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné
správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při
povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat
záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst.
2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení
územního plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v
jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení
prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení
výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost,
ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby.
Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného
obecnými požadavky na výstavbu.
(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při
pořizování územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný
pořizovatel. O výjimce z obecných požadavků na využívání území pro
územní řízení rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.
Pro územní souhlas se výjimka nepřipouští.
(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických
požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje
stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.
(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může
být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto
zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle
odstavců 2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného
orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních
předpisů, kterých se odchylné řešení týká.
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb
nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze
odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací
dokumentaci a jde-li o
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.
(2) Právo k pozemku lze odejmout nebo omezit též
k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby
nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k
jeho vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní
předpis51).
§ 171
Státní dozor ve věcech územního plánování
a stavebního řádu
(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního
plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu
této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona,
právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování
opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto
zákona.
(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány
veřejné správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a
státní dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je
součástí státního dozoru ve věcech stavebního řádu.
(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se
zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke
zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v
přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy
pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování
právní povinnosti.
(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními
odstavců 1 až 3 dotčena.
§ 172
Vstupy na pozemky a do staveb
(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního
plánování a orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")52),
pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí
pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při
a) zjišťování stavu stavby a pozemku,
b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření.
(2) V případě bezprostředního ohrožení života
nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou
a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných
zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může
oprávněná úřední osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i
bez vědomí jejich vlastníka. O tom musí vlastníka bez zbytečného
odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.
(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona.
Uživatel obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední
osobě vstup do obydlí umožnit.
(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém
je uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední
osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí
být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení
a funkce osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve
oprávněná úřední osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce,
autorizovaného inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného
orgánu, popřípadě další osoby uvedené v § 134 odst. 2. Oprávněné
úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na
pozemek, stavbu nebo do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno
zabránit.
(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad
rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu
nařídit. Odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v
okruhu zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou
dotčeny.
§ 173
Pořádková pokuta
(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50
000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo
provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím,
že
a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu,
b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.
(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební
úřad uložit vlastníku technické infrastruktury, který neposkytl
nezbytnou součinnost podle § 161 odst. 2, ačkoli byl k tomu
vyzván.
(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje
podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě53).
§ 174
Expertní součinnost
(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním
způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s
odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních
pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného
inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného
odborného pracoviště.
(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby
ani opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností
vlastníka stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména
zpracování posudků, stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V
ostatních případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich
část vlastník stavby, popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady
nebo jejich část uloží stavební úřad rozhodnutím. Obdobně se
postupuje, nařídí-li stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků,
zkoušky stavebních materiálů, popřípadě provedení jiných odborných
úkonů a zkoušek.
(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního
řízení, tím není dotčena.
HLAVA IV
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ
A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 175
(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem
vnitra lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat
územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného
stanoviska. Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických
podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se
nacházejí.
(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích
vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených
požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí
závazné stanovisko ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy
provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo
Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
§ 176
(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s
tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů
stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým
nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu
úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a
zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen
nebo zničen, a práce v místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může
stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu
zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle
tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným orgánem
stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče a
ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o přerušení
prací.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené
stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče
nebo orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu
stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací.
V takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě
písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie
rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad
po dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany
přírody vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.
(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče
nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky
rozhodnout, že se jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního
podnětu jej prohlásí za kulturní památku32). Kopie rozhodnutí se
zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po
dohodě s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném
zájmu změnit nebo zrušit.
(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu
vznikly v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní
památkové péče nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku
postupu podle odstavce 5 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6
měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu
tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.
§ 177
Mimořádné postupy
(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního
předpisu54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či
závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení
nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích
odstavců 2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.
(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i
v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž
se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo
závažné havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života
nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez
předchozího rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona,
nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však
musí být neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. V
následném stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona
vyžadováno, lze postupovat podle odstavců 3 a 4.
(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené
živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se
zvláštními právními předpisy obnovit ve shodě s původními
rozhodnutími nebo jinými opatřeními stavebního úřadu, postačí, že
takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento
postup platí ustanovení § 106 odst. 1 obdobně s tím, že lhůta pro
písemné sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá
námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě nebo
terénních úpravách, které mají být obnoveny, jednoduchý technický
popis prací a osoba, která bude činnost provádět.
(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12
měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s
prováděním ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem
následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas,
nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne
ohlášení.
(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně
provést ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo
závažné havárie stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení stavby nebo terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich ohlášením,
b) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k žádosti, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení, nejvýše však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení v oznámení o zahájení řízení.
(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení
podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.
(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je
stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
§ 178
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),
b) stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, užívá bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit,
c) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,
d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu14) (§ 158),
e) nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí (§ 87 odst. 2),
f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,
g) provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),
h) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě ohlášení anebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst. 1),
i) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122 anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě,
j) odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by odstranění stavby bylo podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,
k) provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),
l) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126 odst. 1),
m) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě, nebo
n) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.
(2) Stavebník,
stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo
vlastník stavby se dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu
zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve
výzvě stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.
(3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že
a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),
b) poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152 odst. 3,
c) přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na stavbě,
d) provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),
e) provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),
f) nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1, nebo
g) provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavbu nebo její změny v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.
(4) Stavbyvedoucí se dopustí přestupku tím, že
nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 odst.
1 nebo 2.
(5) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku
tím, že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle §
153 odst. 3 nebo 4.
(6) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
nesplní povinnost podle § 161.
§ 179
Za přestupek podle § 178 lze uložit pokutu
a) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), odstavce 3 písm. a), b) a c) a odstavců 2, 4, 5 a 6,
b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i) a j) a odstavce 3 písm. d),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), l) a m) a odstavce 3 písm. e) a f),
d) do 2 000 000
Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a odstavce 3 písm.
g).
Správní delikty právnických osob a podnikajících
fyzických osob
§ 180
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),
b) stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, užívá bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit,
c) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,
d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě fyzickými osobami, které nemají oprávnění podle zvláštního právního předpisu14) (§ 158),
e) nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí (§ 87 odst. 2),
f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,
g) provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),
h) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě ohlášení anebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst. 1),
i) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122 anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě,
j) odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by odstranění stavby bylo podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,
k) provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),
l) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126 odst. 1),
m) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě, nebo
n) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.
(2) Právnická
nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník anebo vlastník
stavby dopustí správního deliktu tím, že neodstraní závadu
zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve
výzvě stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník
dopustí správního deliktu tím, že
a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),
b) poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152 odst. 3,
c) přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na stavbě,
d) provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),
e) provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),
f) nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1, nebo
g) provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavby nebo její změny v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.
(4) Právnická
nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost
podle § 161.
(5) Stavební podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že jako
zhotovitel provádí pro jiného
a) činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,
b) stavbu nebo změnu stavby, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 104), nebo
c) stavbu nebo změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116), certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) nebo v rozporu s nimi.
§ 181
Za správní delikt podle § 180 se uloží pokuta
a) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), odstavce 3 písm. a), b) a c), odstavců 2 a 4 a odstavce 5 písm. b),
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), g), h), i) a j), odstavce 3 písm. d) a odstavce 5 písm. a) a c),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k), l) a m) a odstavce 3 písm. e) a f),
d) do 2 000 000
Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a odstavce 3
písm. g).
§ 182
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže,
že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby
porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a
jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o
něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl
spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16. Dopustí-li se
správního deliktu podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je
stavebním úřadem příslušným vést řízení o správním deliktu, určí
nadřízený orgán, který jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem,
provede řízení a vydá rozhodnutí.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 183
(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.
(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
(3) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního
právního předpisu56).
HLAVA VI
SPOLEČNÉ USTANOVENÍ
K SOUDNÍMU PŘEZKUMU
§ 184
Při přezkoumání opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona
soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době
rozhodování správního orgánu.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 185
(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně
analytických podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona úřadům územního plánování a krajským
úřadům. Doloží-li poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody,
může být lhůta prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9
měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního
plánování polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje
této situace v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální18) v měřítku katastrální mapy nebo měřítku
podrobnějším.
(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad
územního plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické
podklady pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy
zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu
odpovídajícím územně analytickým podkladům.
(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy,
zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které
nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování,
prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska
jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost
krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování.
Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, územního
generelu a územní prognózy, podá návrh na vložení dat, popřípadě
vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti.
(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní
prognózy, rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se
považuje za zadání územní studie.
§ 186
Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke
schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 187
(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července
1992 pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z
hlediska aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich
nadmístního významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme
bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s
dotčenými orgány. Územní plán velkého územního celku a právní
předpis, kterým byla vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti
dnem nabytí účinnosti zásad územního rozvoje pro území těmito
zásadami řešené.
(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá
zastupitelstvo kraje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní
plány velkých územních celků.
(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský
úřad jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na
jejich řešení. Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným
obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po
obdržení uplatnit své požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení
vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného
rozvoje v území. Krajský úřad návrh zadání, upravený podle výsledků
projednání, předloží ke schválení. Zadání pro pořízení zásad
územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.
(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady
územního rozvoje.
(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a
zpracovaný návrh územního plánu velkého územního celku, které
splňují požadavky tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se
považují za schválené zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad
územního rozvoje.
(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou
část územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy
nadmístního významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb
dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení
regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické
stability, limity využití území nadmístního významu a plochy pro
veřejně prospěšné stavby obsažené ve schváleném územním plánu
velkého územního celku; ostatní části řešení pozbývají platnosti
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při projednávání a vydání
návrhu změny územního plánu velkého územního celku se postupuje
přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.
§ 188
(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny
schválenou po 1. červenci 1992 nahradí obec do 5 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona územním plánem nebo regulačním plánem.
Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato územně plánovací
dokumentace platnosti. Tato lhůta neběží v případě řešení rozporů
při pořizování nového územního plánu nebo regulačního plánu.
(2) Územní plán obce a regulační plán schválený po 1. červenci 1998
lze do 5 let po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle něj
upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak
pozbývá platnosti. V případě řešení rozporu tato lhůta neběží.
Pokud územní plány obcí a regulační plány schválené přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona a právní předpisy, jimiž byly
vyhlášeny, nebyly nahrazeny vydanými územními plány a regulačními
plány, pozbývají platnosti uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(3) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých
bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování,
se podle tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti
ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují
podle dosavadních právních předpisů.
(4) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce,
regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního
útvaru nebo zóny schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se postupuje podle tohoto zákona. O úpravě směrné části této
dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních
případech úřad územního plánování. Při úpravě se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
§ 189
(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce
vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce
nebo v regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně
plánovací dokumentace. V případě pořizování a vydání jejich změny
se zastavěné území aktualizuje podle tohoto zákona.
(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném
rozsahu závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a
pro rozhodování v území. Platné územní plány obcí a územně
plánovací dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování
regulačních plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro
rozhodování v území.
(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti
splňuje úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona územně plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu
nebo obecním úřadu a má příslušné osvědčení zvláštní odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17) vydané přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 190
(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona
ve správních obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31.
prosinci 2006.
(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může
uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude
vykonávat působnost stavebního úřadu; přitom postupuje podle
správního řádu. Jinak pro takovou obec vykonává působnost obecného
stavebního úřadu pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu
leží.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,
c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém případě se řízení zastaví,
d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního předpisu.
(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní
právní úpravy dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k
vedení řízení v dané věci podle tohoto zákona.
(5) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních
právních předpisů.
(6) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který
stavební úřad povede neukončená řízení.
§ 191
Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného
stavebního úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od
ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se
neukončených správních řízení vedených podle stavebního zákona
stavebním úřadům, na které tato agenda přechází, a o předání sepsat
protokol.
§ 192
Vztah ke správnímu řádu
Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
Zmocňovací ustanovení
§ 193
Ministerstvo vydá právní předpisy k provedení § 21 odst. 4, § 26
odst. 2, § 36 odst. 6, § 38 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 4, §
43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 48 odst. 8, § 51 odst. 4, § 55 odst. 5,
§ 61 odst. 4, § 64 odst. 6, § 66 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst.
6, § 87 odst. 4, § 92 odst. 5, § 95 odst. 6, § 96 odst. 8, § 99
odst. 2, § 100 odst. 3, § 105 odst. 5, § 110 odst. 5, § 115 odst.
6, § 116 odst. 1, § 117 odst. 6, § 120 odst. 5, § 122 odst. 6, §
125 odst. 6, § 127 odst. 4, § 128 odst. 7, § 134 odst. 6, § 138
odst. 5, § 143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 157 odst. 4, § 162 odst.
7.
§ 194
K provedení § 169
a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)],
b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví57), pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení,
e) hlavní město
Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné
technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze.
§ 195
Výjimky z kvalifikačních požadavků vzdělání podle § 24 uděluje
ministerstvo v případech prokazatelné kvality práce na úseku
územního plánování.
Závěrečná ustanovení
§ 196
(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona,
pro která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit
pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané
podle zvláštních právních předpisů58).
(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho
provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN,
ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně
přístupná.
§ 197
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
2. Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.
3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4. Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
5. Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7. Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
9. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
10. Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
11. Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
12. Vyhláška č.
570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně
plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 198
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou
ustanovení § 143, 144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti
dnem 1. července 2006, a s výjimkou ustanovení § 102 odst. 2, které
nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
---------------------------------
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.
7) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
9) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.
14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.
17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
18) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
22) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.
24) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.
26) § 6 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
27) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
28) § 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
29) § 8 odst. 4, § 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
30) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
31) § 9 odst. 8, § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
32) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., § 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
37) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
40) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), § 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
42) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
45) Občanský zákoník.
46) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
47) § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
48) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.
51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.
54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
58) Zákon č.
227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších
předpisů.
Příloha k zákonu č. 183/2006 Sb.
Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)
[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]
1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitami úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.
8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitami úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.