VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001
č. 372/2001 Sb.,
kterou se stanoví pravidla
pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 78 odst. 5 tohoto
zákona:
§1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na
vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.
§2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich
části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné
zařízení (Pozn. č. 1: § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o
změně některých zákonů (energetický zákon).) a společné měření nebo stanovení
množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací
jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie;
vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných
etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné
energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění
prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na
základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé
užitkové vody konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru
kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou
umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná
kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem.
Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty
uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v
zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná
podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu
vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu
převládajících místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové
vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1
části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky - její vlastník,
spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená
výkonem činností stanovených touto vyhláškou (dále jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování a
následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a
jeho počátek stanoví vlastník po dohodě s dodavatelem,
i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění a
nákladů na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací období a zúčtovací
jednotku mezi konečné spotřebitele, které vlastník provede způsobem stanoveným
touto vyhláškou,
j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání
přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období,
včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací,
k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu
naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího
zúčtovacího období.
§3
Náklady na tepelnou energii na vytápění
a náklady na poskytování teplé užitkové vody
§3 (1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody, které
byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují
a) náklady na tepelnou energii (Pozn. č. 2: § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona
č. 458/2000 Sb.) na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
v cenách podle cenových předpisů. (Pozn. č. 3: Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách,
ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.
a zákona č. 141/2001 Sb.)
§3 (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu
než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto
energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť
každému příslušnému konečnému spotřebiteli. (Pozn. č. 4: § 2 odst. 2 písm. c)
bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.)
§3 (3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na
poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve
dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.
§4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění v zúčtovací jednotce
§4 (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní
složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
§4 (2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti započitatelné po dlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k
celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
§4 (3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši
náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a
výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností
na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
§4 (4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací
v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném
zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede
vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
§4 (5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební
složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku
základní.
§4 (6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
§4 (7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo
indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní
jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto
konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty
spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy
zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této
vyhlášce.
§4 (8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím
období.
§4 (9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se
pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba
odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací
období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky
bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění, u kterých nelze
zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období
použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
§5
Rozúčtování nákladů na poskytování
teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
§5 (1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
§5 (2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí
vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební
složka 70 % nákladů.
§5 (3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové
ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
§5 (4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně
podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
§5 (5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník
nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
§5 (6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu
osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě
dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy
bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových
prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v
zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník
přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových
prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost
podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu
využívání teplé užitkové vody.
§5 (7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované
prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném
zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č.
2 k této vyhlášce.
§5 (8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím
období.
§5 (9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací
období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby
zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací
období bez zvýšení uvedeného v odstavci 7.
§5 (10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové
vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů
instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9
platí obdobně.
§6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
§6 (1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie
nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na
vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody,
připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na
tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
§6 (2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a
nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává
vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst. 3.
§6 (3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo jednotlivými
konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou
instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto konečné spotřebitele podle
evidence spotřeb; pokud ne jsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky
instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto konečným spotřebitelům
způsobem, který stanoví vlastník.
§6 (4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo
instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle
údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
§6 (5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období a
nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí
a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné
klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu
změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k
této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru počtu dnů
vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného
spotřebitele,
c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové
vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu
dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle
počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného
spotřebitele, nedohodnou-li se původní a nový konečný spotřebitel jinak,
d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové
vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
konečného spotřebitele.
§6 (6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného
spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování
teplé užitkové vody konečným spotřebitelům
§7 (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé
užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se
vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po
uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním
vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
§7 (2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění,
spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3
spotřebované na poskytování teplé užitkové vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a
tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované
na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na
vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu
spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a
spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a
bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování
teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor
konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období,
součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie
nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru
konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací
jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě
či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách
zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele
podle evidence spotřeb v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ
na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou
energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu
spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro
přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného
spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu
mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem;
tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle
písmena h).
§7 (3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze
kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
§7 (4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů
vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování
nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné
spotřebitele v zúčtovací jednotce.
§7 (5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2
písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný nedoplatek
nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího
období.
§8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za zúčtovací období,
které započalo přede dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního
předpisu platného k 31. prosinci 2001. (Pozn. č. 5: Vyhláška č. 245/1995 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně
rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky
č. 85/1998 Sb.)
§9
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se
liší způsobem jejich využívání
+------------------------------+------------------+
|Druh místnosti | Koeficient [ - ] |
+------------------------------+------------------+
|v bytě | 1,0 |
|ve skladě | 1,0 |
|v kanceláři | 1,2 |
|ve zdravotním středisku | 1,2 |
|v mateřské školce | 1,2 |
|ve výstavním sále | 1,2 |
|v prodejně | 1,3 |
|v obchodním domě | 1,3 |
|v učebně | 1,3 |
|v tělocvičně | 1,3 |
|v dílně | 1,3 |
|v restauraci, kavárně, vinárně| 1,4 |
+------------------------------+------------------+
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem
využívání
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se
zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této
místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ----------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [stupně C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná
místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [stupně C] v otopném období podle
dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [stupně C] ústředně vytápěných
obytných místností v otopném období (zpravidla +20 stupňů C)
2. místnosti bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a
které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo
sousedí
+-------------------------+-----------------------+
| | Koeficient [ - ] |
+-------------------------+-----------------------+
| jednou stěnou | 0,1 |
| dvěma stěnami | 0,2 |
| třemi stěnami | 0,35 |
| čtyřmi stěnami | 0,5 |
| pěti a více stěnami | 0,75 - 1,0 |
+-------------------------+-----------------------+
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly
v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí
se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se
nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich
umístěno otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální rozvody
přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným
tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se tyto koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu
navýšení stanovenou podle vzorce
5S
n = ---- [ - ],
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n
ó1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností,
velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování
základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.
B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení
základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové
vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení
základní složky nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují odborným
posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé užitkové vody.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Výpočet spotřební složky nákladů
na vytápění podle § 4 odst. 7 a na poskytování
teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7
se provede podle vzorce
X.Sc.Pni
Sni = -------- [Kč],
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj
z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový
prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle § 5 odst. 7 hodnota
3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje
započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé
užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
+---------+----------+----------+---------+
| Měsíc | % | Měsíc | % |
+---------+----------+----------+---------+
| leden | 19 | červenec | 0 |
| únor | 16 | srpen | 0 |
| březen | 14 | září | 1 |
| duben | 9 | říjen | 8 |
| květen | 2 | listopad | 14 |
| červen | 0 | prosinec | 17 |
+---------+----------+----------+---------+